Skip to main content
Ṣé o wà nínú ìṣòro tàbí o ń ronú láti ṣe ara rẹ ní ìpalára? O kò dá wà nìkan. Wa laini iranlọwọ →

DÍDARÍ ARA RẸ · ÌPINNU

Ṣíṣe Ìpinnu Dáadáa Pẹ̀lú Ìsọfúnni Aláìpé

O fẹ́rẹ̀ẹ́ jẹ́ pé o kì yóò ní gbogbo òtítọ́ nígbà tí a bá gbọ́dọ̀ ṣe ìpinnu. Dídúró de ìdánilójú jẹ́ ìpinnu tirẹ̀, ó sì sábà máa ń burú jù. Èyí ni bí o ṣe lè yàn pẹ̀lú orí tó mọ́ nígbà tí àwòrán náà ṣì ṣú ní ìdajì.

Photo of blue and pink sea

Photo by Harli Marten on Unsplash

Àwọn ìmọ̀ràn kíákíá

  • One long exhale before you choose.
  • Decide what good enough has to include.
  • Ask if this choice can be undone later.

Irú dídì-mọ́-ọkà kan wà tí kò ní nǹkan ṣe pẹ̀lú àìmọ ohun tí wàá ṣe. O mọ àwọn àṣàyàn náà. O ti ka ọ̀rọ̀ náà, ṣírò àwọn nọ́ńbà, béèrè lọ́wọ́ àwọn ènìyàn méjì tí o gbẹ́kẹ̀lé. Síbẹ̀ o kò lè lọ, nítorí apá kan rẹ ń dúró de ẹyọ ìsọfúnni kan sí i tó máa mú ìdáhùn náà hàn kedere. Kì í dé rí. Àkókò-àkọtán ni ó dé dípò rẹ̀.

Ọ̀pọ̀ ìpinnu gidi ni ó rí báyìí. O ń yàn pẹ̀lú bóyá ìdá ọgọ́ta nínú ọgọ́rùn-ún àwòrán náà, lábẹ́ ìwọ̀n ìdààmú kan, tí àwọn ènìyàn ń wòye láti rí ohun tí wàá ṣe. Àlá-orí-àìsí ni pé àwọn tó ń ṣe ìpinnu dáadáa máa ń ní ìdánilójú. Wọn kì í ní i. Wọ́n kàn ti fara mọ́ ṣíṣe ìpinnu láìka ohunkóhun sí, wọ́n sì ti kọ́ bí wọ́n ṣe ń ṣe é láìjẹ́ kí másùnmáwo ṣàkóso eré náà.

Dídúró náà jẹ́ ìpinnu pẹ̀lú

Ìdẹ̀kùn náà ni wíwo ìdádúró bí àṣàyàn tó láìléwu, tó sì ní ojúṣe. Ó dà bí ẹni ṣọ́ra. Ìkó ìsọfúnni sí i jọ, gbígba èrò kan sí i, sísùn lé e lórí lẹ́ẹ̀kan sí i. Díẹ̀ nínú ìyẹn jẹ́ ọgbọ́n ní tòótọ́. Ṣùgbọ́n kọjá àyè kan, o kò dín ewu kù, o kàn ń gbé e lọ sí ibì kan tí o kò lè rí, nígbà tí ayé ń bá a lọ ní yíyí padà yí ìbéèrè tí o dì mọ́lẹ̀ ká.

Ania Masinter ti Harvard Business Review sọ ìṣòro náà ní kedere: àwọn aṣáájú lónìí ní ìsọfúnni ju ti ìgbàkígbà lọ àti ìtòye tó kéré, dídúró de ìtòye yẹn láti yanjú sì fi ọ́ sílẹ̀ ní gbangba nígbà tí kánjúkánjú ń pe àwọn àṣìṣe. Kò sí ààyè kan lórí ẹ̀rọ-ìwọ̀n tí a sàmì sí "àìléwu." Àìṣe-ìpinnu jẹ́ ipò tí o ń gbà, pẹ̀lú àbájáde, o kàn ti fi wọ́n pamọ́ fún ara rẹ nípa pípè é ní sùúrù.

Nítorí náà, ìgbésẹ̀ àkọ́kọ́ ni ìṣírò olóòótọ́. Béèrè ohun tí ìdádúró náà ń rà ní tòótọ́. Bí ọjọ́ mìíràn tàbí ìjíròrò mìíràn bá máa yí ìdáhùn rẹ padà lọ́nà tó nítumọ̀, gbà á. Bí o bá ń kó ìsọfúnni jọ láti rí i lára dáadáa dípò láti ṣe ìpinnu dáadáa, ìyẹn kì í ṣe àìnàání. Ìyẹra tó ń sọ̀rọ̀ nìyẹn.

Ohun tí másùnmáwo ń ṣe sí apá rẹ tó ń ṣe ìpinnu

Ó ṣèrànwọ́ láti mọ ohun tí o ń dojú kọ, nítorí ìdààmú náà kì í kàn jẹ́ ohun tí kò dùn. Ó ń yí ẹ̀rọ náà padà.

Nígbà tí másùnmáwo bá dé, ara rẹ máa ń kún fún cortisol, ìyẹn sì ní àwọn ipa tí a lè wọ̀n lórí bí o ṣe ń wọn àwọn àṣàyàn. Àyẹ̀wò ètò-tó-péye ti 2022 kan nínú European Journal of Neuroscience wo àwọn ìwádìí méjìdínlógún ó sì rí i pé àwọn ipa tó ṣe kedere jù fara hàn gan-an níbi tó ti ṣe pàtàkì jù: lórí àwọn iṣẹ́ tó jẹ mọ́ àìdániló àti ohun tó wà nínú ewu. Másùnmáwo àti ìdáhùn cortisol tó ń bá a wá yí bí àwọn ènìyàn ṣe ń ṣe ìpinnu lábẹ́ àwọn ipò wọ̀nyẹn padà lọ́nà tó ṣeé gbẹ́kẹ̀lé. Ìwádìí mìíràn rí i pé bí ìdààmú bá ń gòkè tí aago sì dà bí èyí tó há sí i, ipò-rere ìpinnu máa ń rẹlẹ̀, ó sì ń rẹlẹ̀ ní kánkán jù lórí àwọn ìpinnu tó le, tó sì díjú ní tòótọ́.

Ṣàkíyèsí ohun tí ìyẹn túmọ̀ sí. Másùnmáwo kì í kàn mú kí àwọn ìpinnu líle dà bí èyí tó le sí i. Ó ń ba ìdájọ́ tí wàá lò láti ṣe wọ́n jẹ́ jẹ́ẹ́jẹ́ẹ́, ó sì ń ṣe ìbàjẹ́ jù gan-an nígbà tí ìṣòro bá díjú tí ìdáhùn sì ṣú. Àwọn ipò gan-an tó ń mú kí ìpinnu ṣe pàtàkì ni àwọn tó ń fa ìrònú rẹ tó dára jù kúrò lórí-ìlà.

Ìyẹn kì í ṣe ìdí láti ṣàìgbẹ́kẹ̀lé ara rẹ. Ó jẹ́ ìdí láti kọ́ ọ̀nà-ìṣe kan tí kò sinmi lórí kí o ní ìtutù pípé kí ó tó ṣiṣẹ́.

Ìdẹ̀kùn tó lòdì sí i

Ọ̀nà ìkùnà kan wà ní ìhà kejì ìdìsẹ̀-lọ́rùn, ó sì wọ́pọ̀ bákan náà. Lábẹ́ ìdààmú, àwọn ènìyàn kan kì í dì dúró, wọ́n ń dì ìdáhùn àkọ́kọ́ tó ń dá àìnítùnú náà lóhùn mú wọ́n sì ń dáàbò bò ó gidigidi. Ìdánilójú èké dà bí ìpinnu-ṣíṣe pẹ̀lú ìdánilójú. Kì í ṣe bẹ́ẹ̀. Másùnmáwo kan náà ni, tó wọ ẹ̀wù mìíràn.

Àmì rẹ̀ ni bí o ṣe ń bá ìsọfúnni tuntun lò lẹ́yìn tí o ti yàn. Bí òtítọ́ kan bá dé tó tako ọ̀nà rẹ tí ìtẹ̀sí àkọ́kọ́ rẹ sì jẹ́ láti ṣàlàyé rẹ̀ kúrò, ìyẹn tọ́ sí àkíyèsí. Ìgbọ́kànlé gidi lábẹ́ àìdániló máa ń dúró ní ìtúsílẹ̀ díẹ̀. O fara jìn sí ìṣe náà nígbà tí o ń di ìgbàgbọ́ mú fúyẹ́, kí o lè yí ọ̀nà padà nígbà tí ilẹ̀ bá mì. Àwọn aṣáájú tó ń ṣe èyí lọ́nà tí kò tọ́ kì í ṣe àwọn tí kò dá lójú. Wọ́n jẹ́ àwọn tó ṣe ìpinnu lẹ́ẹ̀kan tí wọ́n sì dáwọ́ wíwò dúró.

Ààbò tó rọrùn kan lòdì sí èyí: kí o tó kàn án mọ́lẹ̀, béèrè ìbéèrè olóòótọ́ kan. Kí ni ó gbọ́dọ̀ jẹ́ òótọ́ kí èmi tó jẹ́ aṣìṣe níbí, ǹjẹ́ èmi yóò tilẹ̀ ṣàkíyèsí bí ó bá rí bẹ́ẹ̀? O kò ń gbìyànjú láti sọ̀rọ̀ mú ara rẹ kúrò nínú ìpinnu náà. O ń jẹ́ kí fèrèsé kan ṣí díẹ̀ kí òtítọ́ lè ṣì lè dé bá ọ.

Sọ ìgbónásí kalẹ̀ kí o tó yàn

O kò lè fi ọgbọ́n la ọ̀nà rẹ jáde kúrò nínú ìdáhùn másùnmáwo nígbà tí o ṣì wà nínú rẹ̀. Nítorí náà, kí o tó ṣe ìpinnu gan-an, ṣe ohun-ara tó ń sú ni lákọ̀ọ́kọ́. Ìtújáde ẹ̀mí lọ́ra, gígùn kan. Ẹsẹ̀ sórí ilẹ̀. Tú ẹ̀rẹ̀kẹ́ rẹ sílẹ̀ kí o sì sọ èjìká rẹ kalẹ̀. Ìṣẹ́jú-àáyá ọgbọ̀n ti ìyẹn ń ṣe púpọ̀ fún ìdájọ́ rẹ ju wákàtí mìíràn ti títẹjú mọ́ ìwé-ìṣírò lọ, nítorí ó ń fà ọ padà kúrò nínú ẹ̀rọ-ìdáhùn-kánkán sí èyí tó lè di àṣàyàn méjì mú lẹ́ẹ̀kan náà ní tòótọ́.

Lẹ́yìn náà, fi ìpinnu náà sínú ọ̀rọ̀, sókè tàbí sórí bébà. "Mò ń yàn láàrin A àti B kí ó tó di Ọjọ́bọ̀, ohun tí mò ń bẹ̀rù sì ni C." Dídárúkọ ìbẹ̀rù náà ń sọ ọ́ di kékeré. Ọ̀pọ̀ ìdìsẹ̀ ìpinnu jẹ́ ìbẹ̀rù àbájáde búburú pàtó kan ní tòótọ́ tí o kò tíì sọ ní kedere rí, torí náà ó ń léfòó kiri tó ń mú kí ohun gbogbo dà bí ohun tó wà nínú ewu ńlá. Kàn án mọ́lẹ̀ o sì lè rí i sábà pé ó ṣeé lá kọjá.

O kò ń wá ìdáhùn tó dára jù

Ìtúnrò tó ń tú ọ̀pọ̀ ènìyàn sílẹ̀ nìyí. O fẹ́rẹ̀ẹ́ jẹ́ pé o kì í yan àṣàyàn tó pé jù, nítorí wíwá àṣàyàn tó pé jù yóò béèrè ìsọfúnni àti àkókò tí o kò ní. Onímọ̀-ọrọ̀-ajé Herbert Simon gba Ẹ̀bùn Nobel fún, láàrin àwọn ohun mìíràn, dídárúkọ èyí. Ó pe ìrònú-ọgbọ́n ẹ̀dá ènìyàn ní "àlàkalẹ̀": a ń ṣe ìpinnu pẹ̀lú ìsọfúnni tó lópin, àkókò tó lópin, àti ọkàn tó lè di ìwọ̀n kan péré mú lẹ́ẹ̀kan.

Ìdáhùn rẹ̀ kì í ṣe láti ní ìmọ̀lára búburú nípa rẹ̀. Ọgbọ́n-ìlànà kan ni tó pè ní satisficing, àdàpọ̀ "satisfy" (ìtẹ́lọ́rùn) àti "suffice" (ó tó). Dípò wíwá àṣàyàn pípé, o gbé ìwọ̀n tó ṣe kedere kalẹ̀ fún bí "ó tó" ṣe rí, o sì gba àṣàyàn àkọ́kọ́ tó kọjá rẹ̀. Ìyẹn kì í ṣe rírẹlẹ̀ àwọn ìlànà rẹ. Ó jẹ́ bíba ọ̀nà rẹ mu pẹ̀lú òtítọ́. Ìwá-ọdẹ ìdáhùn pípé sábà máa ń jẹ́ bí ìdáhùn tó-tó ṣe ń yọ́ lọ nígbà tí o kò yàn.

Nítorí náà, kí o tó wọn àwọn àṣàyàn, pinnu ohun tó máa mú kí àṣàyàn kan tẹ́wọ́gbà. Kí ni ìpinnu yìí nílò láti ṣe ní tòótọ́? Nígbà tí o bá lè dárúkọ ìwọ̀n náà, ìfiwéra máa ń rọrùn sí i, ìdìsẹ̀ náà sì sábà máa ń gbé sókè fúnra rẹ̀.

Ọ̀nà kan láti ṣe ìpinnu náà ní tòótọ́

Nígbà tí o bá dé ibi ṣíṣe ìpinnu, ìlà-ọ̀wọ́ tó fẹ́rẹ̀ẹ́ péye kan ń dá másùnmáwo lọ́wọ́ láti darí:

  1. Dárúkọ ìpinnu gidi náà àti àkókò-àkọtán. Ṣe pàtó nípa ohun tí o ń yàn àti nígbà wo. Ìpinnu tí kò ṣe kedere ń dúró ní ṣíṣí títí láé. Èyí tó ní ọjọ́ ni a ń ṣe.
  2. Gbé ìwọ̀n náà kalẹ̀. Kí ni àbájáde tó-tó gbọ́dọ̀ ní nínú? Kọ àwọn ohun méjì tàbí mẹ́ta tó ṣe pàtàkì ní tòótọ́ sílẹ̀, kí o sì jọ̀wọ́ àkọsílẹ̀ ìfẹ́ gígùn náà lọ.
  3. Béèrè ohun tí wàá nílò láti mọ̀ kí o tó dá ọ lójú, lẹ́yìn náà béèrè bí o bá lè rí i ní àkókò. Bí bẹ́ẹ̀ ni, lọ mú un. Bí kò bá ṣe bẹ́ẹ̀, o ti fìdí rẹ̀ múlẹ̀ pé o ń ṣe ìpinnu lábẹ́ àìdániló, ṣíṣe bí ẹni pé ó rí bẹ́ẹ̀ kọ́ sì ń ná aago náà lásán.
  4. Yẹ bí ó ṣe ṣeé yí padà tó wò. Èyí ni agbára-ńlá ìdákẹ́rọ́rọ́. Ọ̀pọ̀ ìpinnu tó dà bí èyí tó tóbi jákujàku jẹ́ ilẹ̀kùn tó ń ṣí sí ọ̀nà méjèèjì ní tòótọ́. Bí a bá lè yí àṣàyàn kan padà tàbí kí a ṣàtúnṣe rẹ̀, o lè yára lọ kí o sì ṣàtúnṣe lẹ́yìn-ọ̀la. Fi ìjíròrò lọ́ra, tó jinlẹ̀ pamọ́ fún àwọn ilẹ̀kùn ọ̀nà-kan gan-an.
  5. Ṣe ìpinnu náà, kí o sì kọ ìdí rẹ̀ sílẹ̀. Gbólóhùn kan ti tó: èyí ni ohun tí mo yàn àti ohun tí mo mọ̀ nígbà tí mo yàn án. Àkọsílẹ̀ yẹn ni ohun tó ń jẹ́ kí o kọ́ǹkọ́ dípò kìkì ṣíṣe ìṣiyèméjì.

Ìgbésẹ̀ tó gbẹ̀yìn yẹn ṣe pàtàkì ju bí ó ṣe rí lọ. Àwọn àbájáde ń pariwo. Ìpinnu tó dára lè yọrí sí búburú, èyí tó ṣáko sì lè rí oríire, torí náà bí o bá fi àbájáde nìkan dá ọ lẹ́jọ́, wàá kọ́ àwọn ẹ̀kọ́ tí kò tọ́. Fi ohun tí o mọ̀ àti bí o ṣe yàn ní àkókò náà dá ìpinnu náà lẹ́jọ́.

Nígbà tó bá bàjẹ́, yóò sì bàjẹ́

Díẹ̀ nínú àwọn ìpinnu rẹ tí o ṣe pẹ̀lú ìsọfúnni apá kan yóò jẹ́ àṣìṣe. Ìyẹn kì í ṣe àléébù nínú ọ̀nà-ìṣe rẹ. Ó jẹ́ owó fún ṣíṣiṣẹ́ nínú ayé gidi, níbi tí àṣàyàn mìíràn, dídúró de ìdánilójú, ti ń rí i dájú pé o máa pẹ́ nígbà gbogbo.

Amy Edmondson, olùwádìí Harvard, fa ìlà tó wúlò láàrin àṣìṣe àìbìkítà àti ohun tí ó pè ní ìkùnà olóye, àwọn tó ń ṣẹlẹ̀ ní ilẹ̀ tuntun níbi tí a kò ti lè wá ìdáhùn ṣáájú, tó jẹ́ nínú ìlépa góńgó gidi kan, tí a sì pa mọ́ láìtóbi ju bí ó ṣe nílò láti kọ́ ohun kan lọ. Ìpinnu tí kò tọ́ tí a ṣe pẹ̀lú ìrònú, nínú àwọn ipò àjèjì, tí a sì fi ìhà búburú há, kì í ṣe ìkùnà ìdájọ́. Ó jẹ́ bí ẹnikẹ́ni tó ń ṣiṣẹ́ lábẹ́ àìdániló ṣe ń tẹ̀síwájú. Ọgbọ́n-ẹ̀ṣọ́ náà kì í ṣe yíyẹra fún gbogbo ìyà tí kò tọ́. Ó jẹ́ pípa àwọn tí kò tọ́ mọ́ kékeré àti kíkọ́ǹkọ́ láti ọ̀dọ̀ wọn ní kánkán.

Èyí tọ́ka padà sí ṣíṣeé-yí-padà àti sí kíkọ ìrònú rẹ sílẹ̀. Àwọn ìpinnu tí o lè ṣàtúnṣe, pẹ̀lú àkọsílẹ̀ ìdí tí o fi yàn, ń sọ àwọn àṣìṣe rẹ di ìsọfúnni dípò àbàmọ̀.

Ṣíṣe ìpinnu nígbà tí àwọn ẹlòmíràn bá ń wòye

Ọ̀pọ̀ ìpinnu líle kì í ṣe nìkan ni a ń ṣe. O ń ṣe ìpinnu pẹ̀lú ẹgbẹ́-iṣẹ́, tàbí fún ọ̀kan, àìdániló rẹ sì di ìbéèrè ìdarí lórí èyí tó jẹ mọ́ ìtúpalẹ̀. Ìtẹ̀sí ni láti fi iyèméjì náà pamọ́, láti fi ìgbọ́kànlé pípé hàn kí ẹnikẹ́ni má bàa páyà. Ó sábà máa ń padà lọ́nà búburú. Àwọn ènìyàn lè ní ìmọ̀lára àlàfo tó wà láàrin ojú rẹ tó dúró ṣinṣin àti àwọn òtítọ́ tó ń mì, àìbámu náà sì ń kà bí àìgbà tàbí àìṣòótọ́.

Ìgbésẹ̀ kan tó dúró ṣinṣin sí i wà. Sọ ohun tí o mọ̀, sọ ohun tí o kò mọ̀, kí o sì sọ ohun tí o ń yàn síbẹ̀. "Èyí ni ohun tó ṣe kedere, èyí ni ohun tí a kò lè mọ̀ síbẹ̀, èyí ni ìpinnu tí mò ń ṣe àti ìdí rẹ̀, èyí sì ni àmì tó máa mú kí a yí i padà." Irú ọ̀rọ̀ tó rọrùn bẹ́ẹ̀ kì í kà bí àìlera. Ó ń kà bí ẹni tó ń darí ọ̀nà-ìṣe náà dípò ṣíṣe bí ẹni pé ó ń darí àbájáde náà. Ó sì ń mú kó dábò fún àwọn ènìyàn tó yí ọ ká láti tọ́ka ohun tí wọ́n ń rí tí o pa ré, èyí tó sábà jẹ́ ìsọfúnni tí o nílò jù tí ó sì ṣeé ṣe kí o má rí bí o bá ti fi ìdánilójú ṣeré.

Góńgó náà kì í ṣe láti mú kí ẹgbẹ́ náà má ní ìmọ̀lára ohunkóhun. Ó jẹ́ láti fún wọn ní ẹni tó ní orí tó mọ́ láti tẹ̀lé nígbà tí àwòrán náà ṣì ń dá sílẹ̀. Ìdúró-ṣinṣin nípa bí wàá ṣe ṣe ìpinnu tọ́ sí ẹgbẹ́-iṣẹ́ tó ní àníyàn ju ìgbọ́kànlé èké nípa ohun tó máa ṣẹlẹ̀ lọ.

Nígbà tí ó bá tóbi ju ọ̀sẹ̀ líle kan lọ

Ìyàtọ̀ wà láàrin ẹrù déédéé ti ṣíṣe ìpinnu lábẹ́ ìdààmú àti ohun kan tó nílò àtìlẹ́yìn sí i. Bí o bá rí i pé àwọn ìpinnu, kódà àwọn kékeré, dà bí ohun tí kò ṣeé ṣe fún ọ̀sẹ̀ jákujàku, bí ìpáyà tó yí yíyàn ká bá ń jò wọ inú oorun rẹ tàbí oúnjẹ-ìfẹ́ rẹ tàbí bí o ṣe ń bá àwọn ènìyàn tó súnmọ́ ọ lò, tàbí bí másùnmáwo bá dà bí àkókò-iṣẹ́ tó pọ̀ díẹ̀ tí ó sì dà bí ìkùukùu tí o kò lè jáde kúrò nínú rẹ̀, ìyẹn tọ́ láti gbé lọ sí ọ̀dọ̀ dókítà tàbí oníṣègùn-ọpọlọ. Àìlè-pinnu tó ti pẹ́ àti àárẹ̀ tó wà lábẹ́ rẹ̀ lè jẹ́ àmì àníyàn tàbí ìsoríburúkú, àwọn wọ̀nyẹn sì ń dáhùn dáadáa sí ìrànwọ́ gidi. Fífọwọ́ rọ̀ fún ìyẹn kì í ṣe àmì pé o kò lè ṣàkóso àwọn ìpinnu tìrẹ. Ó jẹ́ ọ̀kan lára àwọn ìpinnu tó dára jù tí o lè ṣe.

Ṣùgbọ́n lọ́pọ̀ ìgbà, iṣẹ́ náà kéré ó sì jẹ́ lásán sí i. Tu ara rẹ nínú. Dárúkọ ìbẹ̀rù náà. Gbé ìwọ̀n náà kalẹ̀. Yẹ ilẹ̀kùn náà wò. Yàn, kí o sì kọ ìdí rẹ̀ sílẹ̀. O kì yóò ní ìmọ̀lára ìdánilójú. O kàn yóò ti ṣe ìpinnu, mọ̀ọ́mọ̀, pẹ̀lú èyí tó dára jù nínú ara rẹ tó wà, èyí tí í ṣe gbogbo ohun tí ẹnikẹ́ni ti ṣe rí.

Àwọn Orísun

Kí o tó lọ: ọ̀rọ̀ kan nípa ìtọ́jú.

KEEP CALM ń pèsè àwọn ohun èlò ìrànlọ́wọ́-ara-ẹni ọ̀fẹ́ fún ẹ̀kọ́. Èyí kì í ṣe ìmọ̀ràn ìṣègùn, àyẹ̀wò àìsàn, tàbí ìtọ́jú ọpọlọ, bẹ́ẹ̀ ni kì í ṣe àrọ́pò ìtọ́jú akọ́ṣẹ́mọṣẹ́. Tí ohun kan níhìn-ín bá dà bíi ohun tó ju másùnmáwo ojoojúmọ́ lọ, ìkànsí akọ́ṣẹ́mọṣẹ́ jẹ́ ìṣísẹ̀ tí ó lágbára, tí ó sì bọ́gbọ́n mu.

If you are in crisis or thinking about harming yourself, you are not alone. In the US, call or text 988 (Suicide & Crisis Lifeline, 24/7), text HOME to 741741 (Crisis Text Line), or call 911 in an emergency.