Àwọn ìmọ̀ràn kíákíá
- Tì lórí èrò náà, kì í ṣe ènìyàn náà láé.
- Béèrè ohun tí o lè máa fojú fò ní àkọ́kọ́.
- Sọ ojú-ìwòye wọn padà kí o tó tì.
Fojú inú wo àríyànjiyàn méjì. Nínú àkọ́kọ́, àwọn ènìyàn méjì lára ẹgbẹ́ kan ń bá ara wọn sọ̀rọ̀ padà sẹ́yìn àti síwájú lórí ètò kan fún ìṣẹ́jú ogún. Wọ́n ń dá ara wọn dúró. Ohùn ga sókè. Nígbà tí ó parí, wọ́n jọ mu kọfí papọ̀, tí wọ́n ru díẹ̀, tí inú wọn dùn pé wọ́n jíròrò rẹ̀. Nínú èkejì, ọ̀rọ̀ túra sí i, yàrá náà sì dákẹ́ sí i, ṣùgbọ́n ẹni kan kúrò tí ó ní ìmọ̀lára pé òun kéré. Òmùgọ̀. Tí a kọ̀ sílẹ̀ jẹ́ẹ́jẹ́ẹ́.
Àríyànjiyàn àkọ́kọ́ ṣèrànwọ́. Èkejì ṣe ìbàjẹ́. Láti òde wọ́n lè fẹ́rẹ̀ẹ́ dà bí ara wọn, èyí sì gan-an ni ìṣòro náà. Ọ̀pọ̀ wa ni a kò kọ́ ní ìyàtọ̀ náà rí, nítorí náà a ń fi gbogbo ìjà bí ohun kan ṣoṣo láti yálà ṣẹ́gun tàbí yẹra fún. Kì í ṣe ohun kan ṣoṣo. Ìlà tí ó wà láàrin irú tí ó ṣèrànwọ́ àti irú tí ó ń pani lára ṣeékọ́.
Ìjà méjì tí ó yàtọ̀ pátápátá
Àwọn olùwádìí tí wọ́n ń kẹ́kọ̀ọ́ àwọn ẹgbẹ́ ya ìyàtọ̀ tí ó mú níhìn-ín, ní kété tí o bá sì rí i o kò lè jẹ́ kí ojú rẹ máa rí i mọ́.
Irú àkọ́kọ́ ni ìjà lórí iṣẹ́. Ìyẹn ni àìfohùnṣọ̀kan nípa iṣẹ́ fúnra rẹ̀, ọgbọ́n-ìlànà, àwọn nọ́mbà, bóyá ọjọ́ ìfilọ́lẹ̀ bọ́gbọ́n mu, àṣàyàn wo ni ó dára ní tòótọ́. Irú kejì ni ìjà lórí àjọṣepọ̀. Ìyẹn ni nígbà tí ìforígbárí bá di ti ara-ẹni: ohùn ẹ̀gàn, ìmọ̀lára pé ẹni kejì ni ìṣòro náà, ìṣàn abẹ́lẹ̀ ti ta ni ó gbọ́n jù tàbí ta ni ó ṣẹ̀.
Ìtúpalẹ̀-àkópọ̀ ńlá kan látọ̀dọ̀ Carsten De Dreu àti Laurie Weingart, tí ó kó àwọn ìwádìí ẹ̀wádún jọ, rí i pé ìjà lórí àjọṣepọ̀ ń bà nǹkan jẹ́ ní ìgbẹ́kẹ̀lé. Ó ń fa bí àwọn ẹgbẹ́ ṣe ń ṣiṣẹ́ àti bí inú àwọn ènìyàn ṣe ń dùn sísàlẹ̀, ní gbogbo ìgbà. Àbájáde wọn lórí ìjà lórí iṣẹ́ mú ni ronú jinlẹ̀ ju ìtàn ìwé-ẹ̀kọ́ àtijọ́ lọ. Kódà jíjiyàn nípa iṣẹ́ máa ń pa iṣẹ́ lára, kì í ṣe ìrànwọ́, pàápàá lórí àwọn iṣẹ́ ìrònú tí ó díjú. Ṣùgbọ́n èyí ni ọ̀pá tí ìwádìí náà ń padà sí: ìjà lórí iṣẹ́ ṣe ìpalára tí ó kéré jù, tí ó sì máa ń ṣe rere nígbà mìíràn, nígbà tí ó bá dúró ní ìdè *fẹ́lẹ́* sí ìjà lórí àjọṣepọ̀. Ní ọ̀rọ̀ tí ó ṣe kedere, àríyànjiyàn ṣeéyèbọ́, ó tilẹ̀ wúlò, títí tí ó fi di ti ara-ẹni. Ní kété tí ó bá kọjá, ìbàjẹ́ bẹ̀rẹ̀.
Nítorí náà ọgbọ́n náà kì í ṣe yíyẹra fún àìfohùnṣọ̀kan. Àwọn ènìyàn tí wọn kì í kọ̀-lóhùn rí kò ní àlàáfíà, wọ́n ní ẹgbẹ́ tí ó ń mì orí jẹ́ẹ́jẹ́ẹ́ pẹ̀lú èrò tí kò dára. Ọgbọ́n náà ni pípa ìjíròrò líle nípa àwọn èrò mọ́ kúrò lọ́wọ́ dídi ìjíròrò nípa àwọn ènìyàn jẹ́ẹ́jẹ́ẹ́.
Ìdí tí ó fi ń rọ́ sínú ti ara-ẹni kíákíá tó bẹ́ẹ̀
Mímọ̀ ìyàtọ̀ náà àti dídúró ṣinṣin lórí ìlà náà kì í ṣe ohun kan náà, nítorí ohun tí másùnmáwo ń ṣe sí wa.
Nígbà tí o bá ní ìmọ̀lára ìpèníjà, pàápàá níwájú àwọn ẹlòmíràn, ara rẹ ń kà á sí ewu kékeré. Ọkàn rẹ ń lù kíákíá. Àfiyèsí rẹ ń há. Apá ọpọlọ rẹ tí a kọ́ fún ìrònú pẹ̀lẹ́pẹ̀lẹ́, ọ̀làwọ́ ń dákẹ́, apá tí a kọ́ fún dídáàbò bo ara rẹ sì ń pariwo sí i. Ìfẹ́-ìmọ̀ sábà ni ohun àkọ́kọ́ tí ń lọ. Nígbà tí ìjíròrò bá dà bí ohun tí ó le, o sábà ti yí padà tẹ́lẹ̀ láti "ẹ jẹ́ kí a yanjú èyí" sí "mo nílò láti má pàdánù èyí."
Ìyípadà yẹn ni ibi tí èrò rere ti ń tú jáde. O dáwọ́ gbígbọ́ ojú-ìwòye ẹni kejì o sì bẹ̀rẹ̀ sí í dọdẹ àbùkù nínú rẹ̀. Àìfohùnṣọ̀kan nípa ìnáwó a di ìdájọ́ lórí ìmọ̀-ìdámọ̀ wọn. Kò sí ọ̀kankan nínú rẹ̀ tí ó sábà jẹ́ mọ̀ọ́mọ̀. Ó kàn jẹ́ ohun tí ètò iṣan-ara tí a ru sókè ń ṣe. Ìdí nìyí tí àwọn àtúnṣe tí ó ṣiṣẹ́ fi jẹ́ ohun tí ó dájú tí ó sì ní í ṣe pẹ̀lú ara, kì í ṣe ìránnilétí tí kò dájú láti túra sí i.
Bí o ṣe lè pa á mọ́ ní mímọ́
Àwọn wọ̀nyí kì í ṣe nípa dídi rírọ̀. O lè jẹ́ tààrà, kódà aláìdẹwọ́, nípa èrò náà nígbà tí o bá dúró pẹ̀lẹ́ pẹ̀lú ènìyàn náà. Àwọn nǹkan díẹ̀ tí wọ́n ń ṣèrànwọ́ ní tòótọ́:
- Dárúkọ àfojúsùn náà ní gbangba. Sọ ohun tí o ń tì lórí kí a má bàa ṣì í mọ̀ gẹ́gẹ́ bí ẹni tí o ń tì lórí. "Mo ń ṣàníyàn nípa àkókò yìí" ń gúnlẹ̀ ní ọ̀nà tí ó yàtọ̀ pátápátá sí ìbojúbojú àti mímí kanlẹ̀. Fi àìfohùnṣọ̀kan náà sórí tábìlì, ní ọ̀rọ̀, kí ẹni náà lè mọ̀ pé tábìlì ni ohun tí o ń lù.
- Bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú ìbéèrè gidi, kì í ṣe àtakò. Kí o tó ṣàlàyé ìdí tí wọ́n fi ṣàṣìṣe, wá ìdí tí wọ́n fi rò pé àwọn tọ̀nà. "Kí ni ohun tí mo lè máa fojú fò níhìn-ín?" Bíbéèrè ní òtítọ́, ó ń ṣe iṣẹ́ méjì lẹ́ẹ̀kan náà: ó lè yí ọkàn rẹ padà, ó sì ń sọ fún wọn pé o wà nínú èyí láti lóye, kì í ṣe kìkì láti ṣẹ́gun.
- Sọ ohun tí o gbọ́ padà ní àkọ́kọ́. Àtúnsọ kúkúrú, olóòótọ́ kí o tó tì, "Nítorí náà ìwòye rẹ ni pé a ó pàdánù àdéhùn náà bí a bá dúró, ṣé mo lóye rẹ̀ dáadáa?", ń fi hàn pé o gbọ́ ní tòótọ́. Àwọn ènìyàn ń dáàbò bo ara wọn ní àìgbóná sí i ní kété tí wọ́n bá ní ìmọ̀lára pé a gbọ́ tọ̀dọ̀ wọn. Àwọn olùwádìí ìbáraẹnisọ̀rọ̀ rí i pé irú ìjẹ́wọ́ yìí jẹ́ ọ̀kan lára àwọn ohun tí ń pa àìfohùnṣọ̀kan mọ́ kúrò lọ́wọ́ dídi líle.
- Wá apá tí o fohùnṣọ̀kan sí, kí o sì sọ ọ́. Ó fẹ́rẹ̀ẹ́ jẹ́ pé kò sí ìdúró tí ó jẹ́ àṣìṣe pátápátá. Dídárúkọ apá tí ẹ pín, kí o tó dárúkọ apá tí ẹ kò pín, ń fún ìjíròrò ní ibi tí ó láìléwu láti dúró. Ó jẹ́ ìyàtọ̀ láàrin ènìyàn méjì tí wọ́n dojúkọ ara wọn àti ènìyàn méjì tí wọ́n dojúkọ ìṣòro kan.
- Ṣọ́ ara rẹ, kì í ṣe ọ̀rọ̀ rẹ nìkan. Èémí gígùn jáde, ẹ̀rẹ̀kẹ́ tí kò dì, ohùn tí a pa mọ́ ní ìsàlẹ̀. Nígbà tí o bá ní ìmọ̀lára pé ooru ń dìde, ìyẹn ni àmì láti lọ́ra, kì í ṣe láti yára. O kò lè jiyàn dáradára láti inú ìdágìrì.
- Ra àkókò díẹ̀ kí o tó dá èsì mímú padà. Gbogbo nǹkan náà sábà máa ń dín kù sí àlàfo tí ó wà láàrin níní ìmọ̀lára tí a ta àti dídá padà lójijì. "Jẹ́ kí n jókòó pẹ̀lú ìyẹn fún ìṣẹ́jú-àáyá kan" jẹ́ gbólóhùn tí ó pé, ó sì ti gba àjọṣepọ̀ là ju èsì-ọlọ́gbọ́n èyíkéyìí rí lọ.
Kò sí ọ̀kan nínú èyí tí ó túmọ̀ sí gbígbé ohun tí o rò mì. Àìfohùnṣọ̀kan láìsí ìbàjẹ́ kì í ṣe àìfohùnṣọ̀kan láìsí òtítọ́. Ó jẹ́ sísọ ohun olóòótọ́ ní ọ̀nà tí ẹni kejì lè gbà wọlé ní tòótọ́, dípò ní ọ̀nà tí ń mú kí wọ́n dáwọ́ ìgbọ́ràn dúró.
Àtúnṣe ṣe pàtàkì ju àkọsílẹ̀ pípé lọ
O ó ṣe èyí lọ́nà tí kò tọ́ nígbà mìíràn. Gbogbo ènìyàn ni ń ṣe é. O ó bá ẹnì kan sọ̀rọ̀ ní ṣókí, tàbí kí o gbọ́ etí líle nínú ohùn ara rẹ ní pẹ́ díẹ̀. Góńgó náà kì í ṣe àkọsílẹ̀ tí kò ní àbàwọ́n rí.
Ohun tí àwọn ènìyàn rántí ni bóyá o padà wá. "Mo mú ju bí mo ṣe fẹ́ ní ìṣáájú, ìyẹn kò tọ́ sí ọ" tí ó rọrùn ń ṣe púpọ̀ fún ìgbẹ́kẹ̀lé ju àìṣèkọsẹ̀ rárá lọ. Ó ń sọ fún yàrá náà pé ìjà níhìn-ín ṣeéyèbọ́, pé àkókò líle kì í fòpin sí àjọṣepọ̀ iṣẹ́. Amy Edmondson ti Harvard ti lo ọ̀pọ̀ ọdún láti fi hàn pé àwọn ẹgbẹ́ tí ó dára jù kì í ṣe àwọn tí ó ní ìforígbárí tí ó kéré jù. Wọ́n jẹ́ àwọn tí ó ní ààbò-ọpọlọ tó tí àwọn ènìyàn yóò sọ̀rọ̀ jáde, kọ̀-lóhùn, jẹ́wọ́ àṣìṣe, tí wọ́n yóò sì ṣì ní ìmọ̀lára pé àwọn jẹ́ ọ̀kan lára. Ààbò yẹn kì í ṣe kíkọ́ nípa yíyẹra fún àwọn ìjíròrò líle. Ó jẹ́ kíkọ́ nípa fífihàn, léraléra, pé o lè ní ọ̀kan tí ẹ̀yin méjèèjì yóò sì jáde ní àìlàbùkù.
Bí ìjà bá ń bù jinlẹ̀ nígbà gbogbo
Ìyàtọ̀ wà láàrin ìjà tí ó ta ni àti ìjà tí ó ń rẹ̀ ọ́ lulẹ̀. Bí àìfohùnṣọ̀kan níbi iṣẹ́, tàbí nílé, bá ń fi ọ́ sílẹ̀ ní àníyàn fún ọjọ́ mélòó kan déédéé, tí o ń bẹ̀rù ìbáraẹnisọ̀rọ̀ tí ó tẹ̀lé, tàbí tí o ń ṣiyèméjì iyì ara rẹ, ìyẹn tọ́ sí àfiyèsí. Ẹ̀gàn tí ó dúró, rírìn lórí ìkarahun ẹyin, níní ìmọ̀lára pé o kéré sí i lẹ́yìn gbogbo ìsọ̀rọ̀ pẹ̀lú ẹnì kan pàtó, àwọn wọ̀nyí kì í ṣe kìkì àwọn ìṣòro ìbáraẹnisọ̀rọ̀ tí o lè fi ọgbọ́n bọ́ nínú rẹ̀, o kò sì gbọdọ̀ retí bẹ́ẹ̀.
Onímọ̀-ọpọlọ tí ó dára lè ràn ọ́ lọ́wọ́ láti ya ìforígbárí déédéé ti ṣíṣiṣẹ́ pẹ̀lú ènìyàn sọ́tọ̀ kúrò lọ́wọ́ ìlànà tí ó ń san ọ́ ní owó jẹ́ẹ́jẹ́ẹ́. Bí àjọṣepọ̀ kan bá ti yí sínú ohun kan tí ó dà bí ẹni tí ó ń dẹ́rùbà tàbí tí ó ń darí, jọ̀wọ́ bá ẹni tí o gbẹ́kẹ̀lé sọ̀rọ̀ tàbí akọ́ṣẹ́mọṣẹ́ tí ó ń bójútó ìyẹn. O kò ní láti dá ọ lójú pé ó "burú tó" kí o tó béèrè fún ìrànlọ́wọ́. Fífẹ́ kí àwọn nǹkan ní ìmọ̀lára ààbò sí i ti tó ní ìdí.
Dídi ẹni tí ó mọ̀ èyí dáradára gba àdàṣe, àdàṣe náà sì dára jù láti ṣe lórí àwọn ohun kékeré. Àìfohùnṣọ̀kan kékeré nípa oúnjẹ ọ̀sán, ìpè ewu-kékeré níbi iṣẹ́. Pa á mọ́ ní mímọ́ níbẹ̀, léraléra, ọ̀rọ̀ náà yóò sì máa dúró de ọ nígbà tí ìjíròrò náà bá wá ṣe pàtàkì nígbẹ̀yìn.
Àwọn Orísun
- PubMed (Journal of Applied Psychology), Task versus relationship conflict, team performance, and team member satisfaction: a meta-analysis
- Harvard Business Review, What Is Psychological Safety?
- Harvard Graduate School of Education, How to Disagree Better: Strategies for Constructive Conversations
- Greater Good Science Center, How to Stay Open and Curious in Hard Conversations