Àwọn ìmọ̀ràn kíákíá
- Eat more on the days you move more.
- Refuel within a couple of hours of a hard workout.
- See a doctor if your periods change or injuries linger.
Ọ̀pọ̀ jùlọ àbá-ọ̀rọ̀ nípa oúnjẹ ń tọ́ka sí ọ̀nà kan: jẹun díẹ̀, dín kù, dín ara rẹ kù. Nítorí náà ó lè rí lára àjèjì, ó sì fẹ́rẹ̀ rí bí ohun fura, láti dábàá pé àwọn ènìyàn kan kò jẹun tó. Ṣùgbọ́n ó máa ń ṣẹlẹ̀, ó sì ń ṣẹlẹ̀ sí àwọn ènìyàn lásán tó ń ṣiṣẹ́ ara, kì í ṣe sí àwọn elérè agbáyé nìkan. O ń mú ìrìn rẹ tàbí eré ìmárale rẹ pọ̀ sí i, ìgbésí ayé sì di iṣẹ́ lọ́wọ́, o ń fò àwọn oúnjẹ láìṣe àkíyèsí rẹ̀, ara rẹ sì ń yọ́ lọ́ra sínú àìtó tí kò lè bá a mu.
Orúkọ kan tilẹ̀ wà fún òpin tó le koko ti èyí. Àwọn olùṣèwádìí pè é ní agbára àìtó tó wà, nígbà tí ó bá sì fà gùn, ó lè kan fẹ́rẹ̀ gbogbo ètò ara ní ìdákẹ́.
Kí ni àìjẹun tó túmọ̀ sí ní gidi
Ronú nípa oúnjẹ tí o ń jẹ gẹ́gẹ́ bí ìnáwó tí ara rẹ ń ná. Apá kan agbára yẹn ń lọ sí eré ìmárale rẹ. Ohun tó bá kù ni ara rẹ ní láti fi mú gbogbo ohun mìíràn ṣiṣẹ́, ọkàn rẹ, àwọn homonu rẹ, ètò àjẹsára rẹ, àwọn egungun rẹ, ọpọlọ rẹ. Iye tó bá kù yẹn ni àwọn onímọ̀ sáyẹ́ǹsì túmọ̀ sí gẹ́gẹ́ bí agbára tó wà.
Nígbà tí o bá ṣe eré ìmárale jù ṣùgbọ́n tí o kò jẹun jù láti bá a mu, ohun tó kù máa ń dín kù. Ṣe bẹ́ẹ̀ léraléra tó, agbára kò sì ní tó láti pín fún àwọn nǹkan ìpilẹ̀ṣẹ̀. Ara rẹ, tó jẹ́ ọlọ́gbọ́n, ń bẹ̀rẹ̀ sí dín ìnáwó kù. Ó ń dín ìtànkálẹ̀ oúnjẹ rẹ kù. Ó ń dín àwọn iṣẹ́ tó kà sí àìṣe-kíákíá kù. O máa ń ní ìmọ̀lára àwọn àbájáde rẹ̀ kí o tó pè é ní ìṣòro.
Èyí kì í ṣe nípa eré ìmárale tó le nìkan. Ó lè wá láti inú ìgbàgbé olóòótọ́, ìtòlẹ́sẹẹsẹ tó dí pọ̀, oúnjẹ ìdín-ara-kù tó lọ jìnnà díẹ̀, tàbí kìkì àìmọ̀ iye agbára tí iṣẹ́ rẹ ń béèrè báyìí.
Àwọn ààmì pé o ń lọ sílẹ̀
Àìjẹun kì í sábà fọhùn nípa ara rẹ̀. Ó máa ń fojúhàn gẹ́gẹ́ bí àkójọpọ̀ àwọn ẹ̀dùn-ọkàn àìṣe-kedere tó rọrùn láti dá lẹ́bi ìdààmú tàbí ìgbó. Ó tọ́ sí ìwòye tó sún mọ́ tí ọ̀pọ̀ nínú ìwọ̀nyí bá dún mọ̀:
- O rẹ̀ ọ́ lọ́nà tí oorun kò lè tún ṣe.
- O máa ń ní ìmọ̀lára òtútù léraléra, tàbí òtútù jù àwọn ènìyàn tó yí ọ ká.
- Àwọn eré ìmárale rẹ máa ń rí líle jù bí ó ti yẹ, o kò sì ní agbára sí i.
- O ń mú gbogbo òtútù ara tó ń lọ kiri, tàbí àwọn ọgbẹ́ àti àìsàn kéékèèké ń mọ̀ọ́n lọ́ra.
- O ń ní àwọn ìfarapa tí kò ní balẹ̀ rárá, pẹ̀lú àwọn ìrora tó jẹ mọ́ egungun.
- Ìṣesí rẹ pẹ̀tẹ̀lẹ̀, àfojúsùn rẹ pohìn, oorun rẹ sì wà lọ́nà.
- Fún àwọn obìnrin, nǹkan oṣù máa ń di àìṣedéédéé tàbí ó dúró. Ìyẹn jẹ́ ààmì pàtàkì, kì í ṣe ìrọ̀rùn.
Èyí tó kẹ́yìn ṣe pàtàkì. Jíjẹun díẹ̀ jù láti ṣètìlẹ́yìn fún iṣẹ́ ara fún ìgbà pípẹ́ lè dí àwọn homonu ìbímọ lọ́wọ́, nǹkan oṣù tí ó sọnù tàbí tí kò ṣedéédéé sì jẹ́ ọ̀kan lára àwọn ìkìlọ̀ tó hàn kedere jùlọ tí ara ń rán. Ìwádìí lórí àpẹẹrẹ yìí so ó mọ́ egungun tó kù lágbára, iṣẹ́ àjẹsára tó dín kù, ìtànkálẹ̀ oúnjẹ tó lọ́ra, àti iye tó ga ní pàtàkì ti ìṣesí ìsàlẹ̀ àti àníyàn. Kò sí ọ̀kan nínú ìyẹn tó jẹ́ nípa ìpinnu-okun. Ara ni ó ń gbìyànjú láti dáàbò bo ara rẹ̀ pẹ̀lú díẹ̀ jù bí ó ti nílò rẹ̀.
Jíjẹun tó kì í ṣe ìfọ̀rọ̀. Ó jẹ́ agbára tó ń jẹ́ kí gbogbo ohun mìíràn nínú ara rẹ ṣiṣẹ́.
Jíjẹun padà sí ìdúró ṣinṣin
Ìròyìn rere ni pé àtúnṣe náà sábà máa ń rọrùn, bí ó tilẹ̀ béèrè pé kí o gbàgbé àwọn ìṣe àtìgbàdégbà kan. O ń jẹun jù, o sì ń jẹun déédéé.
- Mú agbára rẹ bá ipá rẹ mu. Ní àwọn ọjọ́ tí o bá ń ṣiṣẹ́ ara jù, jẹun jù. Ìfẹ́-jẹun rẹ kì í ṣe atọ́nà tó ṣeé gbẹ́kẹ̀lé nígbà gbogbo níhìn-ín, pàápàá tí o bá ti kọ́ ara rẹ láti ṣàìka sí, nítorí náà má ṣe dúró títí ebi yóò fi pa ọ́ gidigidi kí o tó jẹun.
- Má ṣe fò àwọn oúnjẹ ní àyíká eré ìmárale. Jẹ nǹkan kan kí o tó ṣe ipá tó pẹ́, kí o sì tún kún agbára lẹ́yìn náà. Oúnjẹ kékeré tó ní protein àti carbohydrate láàrín wákàtí méjì lẹ́yìn ìpàdé líle ń ran ara rẹ lọ́wọ́ láti tún kọ́ ara rẹ̀ dípò wíwó lulẹ̀.
- Tan oúnjẹ ká gba ọjọ́ náà. Oúnjẹ mẹ́ta pẹ̀lú oúnjẹ kékeré méjì ń pa àpótí epo mọ́ kún jù bí oúnjẹ alẹ́ ńlá kan lẹ́yìn tí o ti ń sá lórí òfo láti ìgbà oúnjẹ àárọ̀.
- Jẹ́ kí ó jẹ́ oúnjẹ gidi tí o yóò jẹ ní tòótọ́. Èyí kì í ṣe àṣẹ fún rúdurùdu, ṣùgbọ́n ó jẹ́ ìránnilétí pé agbára síi, pẹ̀lú carbohydrate àti ọ̀rá tó ní ìlera, ni kókó náà. Jíjẹ ọ̀rá tàbí carbohydrate díẹ̀ jù jẹ́ ìdí ìdákẹ́ tó wọ́pọ̀.
Ọ̀pọ̀ ènìyàn máa ń ya wọn lẹ́nu bí kíákíá tí díẹ̀ lára pohìn àti ìrẹ̀rẹ̀ ṣe ń yọ̀ ní kété tí wọ́n bá kàn jẹun tó.
Ìgbà tí o bá nílò ìrànlọ́wọ́ síi
Tí o bá fura pé o ti ń jẹun díẹ̀ jù fún ìgbà díẹ̀, pàápàá tí nǹkan oṣù rẹ bá ti yípadà, tí o bá ń ní àwọn ìfarapa léraléra, tàbí tí o bá ní ìmọ̀lára àìní agbára nígbà gbogbo, bá oníṣègùn tàbí oníṣègùn oúnjẹ tó forúkọsílẹ̀ sọ̀rọ̀. Wọ́n lè ṣàyẹ̀wò ohun tó ń ṣẹlẹ̀ kí wọ́n sì ràn ọ́ lọ́wọ́ láti tún kọ́ ara rẹ̀ ní àìléwu.
Ohun kan síi wà láti dì mú pẹ̀lẹ́. Tí jíjẹun jù bá ń bẹ̀rù rẹ, tí ìbáṣepọ̀ rẹ pẹ̀lú oúnjẹ àti ara rẹ bá ti fọ́pọ̀ pẹ̀lú àkóso, ẹ̀rù, tàbí ẹ̀bi, ìyẹn tún tọ́ sí ìtìlẹ́yìn gidi, kò sì sí ìtìjú nínú rẹ̀. Oníṣègùn tàbí olùdámọ̀ràn tó ń ṣiṣẹ́ pẹ̀lú àwọn ọ̀rọ̀ ìjẹun lè ṣèrànwọ́. Ara rẹ kò ní béèrè pé kí o kéré. Ó ń béèrè pé kí a bọ́ ọ.
Àwọn orísun
- National Center for Biotechnology Information, Relative Energy Deficiency in Sport (RED-S): Scientific, Clinical, and Practical Implications
- Mayo Clinic Press, Understanding Relative Energy Deficiency in Sport (RED-S)
- National Center for Biotechnology Information, The Female Athlete Triad / Relative Energy Deficiency in Sports (RED-S)