Àwọn ìmọ̀ràn kíákíá
- Dìde tàbí ṣíṣe ara ó kéré tán ẹ̀ẹ̀kan ní gbogbo ìṣẹ́jú 30.
- Gba ìpè kí o sì máa rìn dípò kí o jókòó fún wọn.
- Bí o bá dúró ní tábìlì rẹ, ṣì máa yí ipò padà kí o sì máa ṣíṣe.
Nígbà tí aago bá lu mẹ́ta ọ̀sán, o mọ èrò yẹn. Èjìká rẹ ti gòkè lọ sí ọ̀dọ̀ etí rẹ. Ìsàlẹ̀ ẹ̀yìn rẹ ní ìrora rírọ̀ yẹn. Orí rẹ dà bí èéfín, o kò sì mọ̀ dájú bóyá àárẹ̀ ni tàbí kí o kàn dì mọ́ ibì kan. O ti wà níbi tábìlì fún wákàtí púpọ̀ láìka bí àkókò ṣe ń kọjá sí.
Èyí ni owó ìdákẹ́rọ́rọ́ tí iṣẹ́ tábìlì ń ná ọ, ó sì tọ́ láti fi ọkàn sí i. Jíjókòó fún ìgbà pípẹ́ kì í ṣe ohun tí kò rọrùn nìkan. Ìwádìí so wákàtí púpọ̀ ti jíjókòó lójúmọ́ pọ̀ mọ́ ewu tí ó ga sí i ti àìsàn ọkàn, àtọ̀gbẹ irú kejì, àti ikú kíákíá, apá kan nínú ewu yẹn sì dúró àní fún àwọn tó ń ṣe eré ìdárayá. Mayo Clinic ṣàkíyèsí pé jíjókòó tí ó ju wákàtí mẹ́fà sí mẹ́jọ lójúmọ́ ní í ṣe pẹ̀lú ewu tí ó ga gidigidi ti àwọn ìṣòro ọkàn-àyà. Eré ìdárayá owúrọ̀ rẹ dára fún ọ ní tòótọ́. Ó kàn kò lè pa wákàtí mẹ́jọ tí o fi jókòó láìdìde rẹ́ pátápátá.
Ìyẹn dà bí ohun tó burú, ṣùgbọ́n ìhà kejì tó kún fún ìrètí wà. Ìṣòro náà kì í ṣe jíjókòó ní ti gidi. Ó jẹ́ jíjókòó *láìṣíṣe*, fún ìgbà pípẹ́, láìsinmi. Ìsinmi sì rọrùn.
O kò nílò ilé-eré. O nílò láti fọ́ àìṣíṣe náà ya.
Ohun tí ó wúlò jù tí o lè ṣe nínú iṣẹ́ tábìlì kì í ṣe láti fi eré ìdárayá ńlá kún un. Ó jẹ́ láti dá àwọn ìgbà pípẹ́ tí o fi ń jókòó láìsinmi dúró. Nígbà tí o bá fi ìṣíṣe kúkúrú fọ́ jíjókòó ya, ara rẹ á mójútó ṣúgà inú ẹ̀jẹ̀ dáradára sí i, ìsúnká ẹ̀jẹ̀ rẹ á sì tún padà bọ̀. Onímọ̀ nípa àjàkálẹ̀-àrùn kan ní Harvard sọ kókó rẹ̀ ní kúkúrú: díẹ̀ sàn ju àìsí lọ, púpọ̀ sì sàn ju díẹ̀ lọ. Gbogbo ìṣíṣe ló ṣe pàtàkì.
Ìmọ̀ràn tí ó gbajúmọ̀ ni láti ṣíṣe ara ó kéré tán ẹ̀ẹ̀kan ní gbogbo ìṣẹ́jú 30 tàbí bẹ́ẹ̀. Ní òtítọ́, nọ́mbà yẹn jẹ́ ìwọ̀n àfojúbù ju sáyẹ́ǹsì gidi lọ, o kò sì nílò láti pé e gan-an. Ète gidi rẹ̀ ni láti má jẹ́ kí wákàtí kan kọjá lọ nígbà tí o jókòó dì mọ́ ipò kan náà. Fi ìránnilétí pẹ̀lẹ́ kalẹ̀ bí ó bá ràn ọ́ lọ́wọ́. So ó mọ́ ohun tí ó ti ń ṣẹlẹ̀ tẹ́lẹ̀, bíi dídìde nígbàkigbà tí o bá parí kọfí tàbí tí o bá pin ìpè kan.
Ohun tí “ìsinmi” lè jẹ́ ní ti gidi nìyí. Kò sí ọ̀kan nínú wọn tí yóò gba ju ìṣẹ́jú kan tàbí méjì lọ.
- Dìde kí o sì rìn lọ láti tún omi rẹ kún. Lẹ́yìn náà mu ú, kí o bàa nílò láti tún dìde.
- Gba ìpè fóònù tàbí ìpàdé ohùn nígbà tí o dúró lórí ẹsẹ̀ rẹ, tàbí kí o máa rìn yíká pẹ̀lẹ́pẹ̀lẹ́.
- Yí èjìká rẹ díẹ̀ pẹ̀lẹ́pẹ̀lẹ́ kí o sì na apá rẹ sókè, kí ẹ̀yìn rẹ lè nà gùn.
- Dìde kí o sì tẹ̀ ara rẹ mọ́lẹ̀ kí o sì tún dìde ní ìgbà márùn-ún sí mẹ́wàá, tàbí kí o gbé ìgìgìsẹ̀ rẹ sókè ní ẹ̀gbẹ́ tábìlì rẹ.
- Rìn lọ bá ẹnìkejì rẹ sọ̀rọ̀ dípò kí o fi ọ̀rọ̀-ránṣẹ́ ránṣẹ́, tàbí kí o kàn rìn yíká iyàrá náà lẹ́ẹ̀kan.
Fi ìṣíṣe kún àwọn etí ọjọ́ náà pẹ̀lú
Àwọn ìsinmi náà ń mójútó jíjókòó gígùn. Àwọn etí ọjọ́ rẹ jẹ́ àǹfààní ọ̀fẹ́ láti fi kún un, láìsí ìgbìyànjú tó pọ̀.
Gun àtẹ̀gùn nígbà tí àtẹ̀gùn bá wà. Gbé ọkọ̀ rẹ sí ibi tí ó jìnnà díẹ̀ sí i, tàbí sọ̀kalẹ̀ ní ibùdókọ̀ kan ṣáájú. Rìn apá kan nínú àkókò oúnjẹ ọ̀sán rẹ, àní ìṣẹ́jú mẹ́wàá yíká agbègbè náà, tí ó tún ń ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí ìtúnbẹ̀rẹ̀ ọkàn gidi. Ọgbọ́n rẹ̀ ni láti sọ àṣàyàn ìṣíṣe di èyí tí ń ṣẹlẹ̀ fúnra rẹ̀, kí o má bàa gbáralé ìpinnu-okun ní gbogbo ìgbà.
Ọ̀rọ̀ kúkúrú kan nípa tábìlì ìdúró, níwọ̀n bí àwọn ènìyàn ti ń béèrè. Wọ́n lè ṣèrànwọ́, ṣùgbọ́n wọn kì í ṣe ìwòsàn fúnra wọn. Dídúró jẹ́ẹ́jẹ́ ní gbogbo ọjọ́ ń mú ìrora tirẹ̀ wá, pàápàá ní ìsàlẹ̀ ẹ̀yìn. Tábìlì ìdúró máa ń ṣiṣẹ́ dáradára jù nígbà tí o bá ń yípo: jókòó fún ìgbà díẹ̀, dúró fún ìgbà díẹ̀, kí o sì máa ṣíṣe lọ́nà yòówù kó rí. Idán náà kò sí nínú dídúró rí. Ó wà nínú yíyípadà.
Ìṣẹ́jú díẹ̀ tí yóò san án fún ọ padà
Bí èyíkéyìí nínú rẹ̀ bá dà bí ẹrù mìíràn lórí àwo tí ó ti kún tẹ́lẹ̀, dín in kù ní pátápátá. Yan àmì kan ṣoṣo. Bóyá ó jẹ́ dídìde àti nínara nígbàkigbà tí o bá bẹ̀rẹ̀ ìpàdé tuntun. Ṣe ìyẹn nìkan fún ọ̀sẹ̀ kan. Nígbà tí ó bá dúró ṣinṣin, kì yóò dà bí wàhálà mọ́, yóò sì bẹ̀rẹ̀ sí í dà bí ara bí o ṣe ń ṣiṣẹ́.
Èrè rẹ̀ kì í ṣe ti ara nìkan, bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé ẹ̀yìn àti ìbàdí rẹ yóò dúpẹ́. Fífi ìṣíṣe fọ́ ọjọ́ náà ya máa ń gbé àfiyèsí rẹ àti ìṣesí rẹ sókè, ó sì ń fà ọ́ jáde kúrò nínú èéfín àárín-ọ̀sán yẹn dáadáa ju àgọ́ kọfí mìíràn lọ. Ìṣẹ́jú díẹ̀ kúrò níwájú ẹ̀rọ-àwòrán dára fún iṣẹ́ náà, kì í ṣe ìdíwọ́ fún un.
Ìkìlọ̀ kan. Bí o bá ní àìsàn ọkàn, ìṣòro oríkèé, orí-yíyà, tàbí ìṣòro ìlera èyíkéyìí tí ìṣíṣe lè nípa lórí rẹ̀, béèrè lọ́wọ́ dókítà rẹ nípa ohun tí ó tọ́ fún ọ kí o tó fi eré tuntun kún un, pàápàá ohunkóhun tí ó ju nínara pẹ̀lẹ́ lọ. Bí o bá sì ń bá ìrora tí kì í tán níbi tábìlì rẹ, ìrọ̀ ara, tàbí ìtara-ara jà, ó tọ́ láti gbé e sọ fún akọ́ṣẹ́mọṣẹ́ dípò kí o máa fi ara da á kọjá.
O kò ní láti yí ìgbé ayé rẹ tàbí iṣẹ́ rẹ padà pátápátá. O kàn ní láti dá ara rẹ dúró láti le kókó bí kọnkíríìtì nínú àga. Dìde. Nínara. Rìn lọ sí fèrèsé. Lẹ́yìn náà jókòó padà kí o sì máa bá ọjọ́ rẹ lọ, ní ìrọ̀rùn díẹ̀ ju ti tẹ́lẹ̀ lọ.
Àwọn Orísun
- Mayo Clinic, Sitting risks: How harmful is too much sitting?
- Harvard T.H. Chan School of Public Health, Make sitting less and moving more a daily habit for good health
- National Library of Medicine (PMC), Adverse Effects of Prolonged Sitting Behavior on the General Health of Office Workers