Skip to main content
Ṣé o wà nínú ìṣòro tàbí o ń ronú láti ṣe ara rẹ ní ìpalára? O kò dá wà nìkan. Wa laini iranlọwọ →

Ìmúdàrá Ara

Ìrìn Kúkúrú Lẹ́yìn Oúnjẹ

Ìṣẹ́jú mẹ́wàá tàbí mẹ́ẹ̀ẹ́dógún lórí ẹsẹ̀ rẹ lẹ́yìn tí o bá jẹun jẹ́ ọ̀kan lára àwọn ìṣesí ìlera tó kéré jù, tó sì rọrùn jù tó wà. Ìwádìí tó wà lẹ́yìn rẹ̀ lágbára lọ́nà tó yani lẹ́nu, bẹ́ẹ̀ náà ni àwọn ìdí tí ó fi ń mú inú dùn.

Shallow focus photography of person walking on road between grass

Photo by Arek Adeoye on Unsplash

Àwọn ìmọ̀ràn kíákíá

  • Walk right after eating, not hours later.
  • Ten to fifteen easy minutes is plenty.
  • Keep your shoes by the door to make it automatic.

Fojú inú wo ìgbà tó gbẹ̀yìn tí o gbé fóònù rẹ kí o lè ṣe ohun kékeré kan kíákíá. Bóyá o fẹ́ wo bí ojú ọjọ́ ṣe rí. Ìṣẹ́jú ogún lẹ́yìn náà ni o tó padà wá, ojú ọjọ́ ṣì kò tíì rí wò, ara rẹ sì burú díẹ̀ ju bí ó ti rí nígbà tí o bẹ̀rẹ̀, o kò sì mọ̀ pátápátá ibi tí àkókò náà lọ.

Ó wá hàn pé ohun kékeré yìí ń ṣe iṣẹ́ tòótọ́. Ìmọ̀ sáyẹ́ǹsì tó wà lẹ́yìn ìrìn lẹ́yìn oúnjẹ mọ́ lọ́nà tó ṣọ̀wọ́n fún ìṣesí ìlera, àti ní kété tí o bá lóye ìdí tí ó fi ń ṣe ìrànlọ́wọ́, ó nira láti má fẹ́ dán an wò.

Ohun tí ìrìn lẹ́yìn oúnjẹ ń ṣe

Nígbà tí o bá jẹun, ṣúgà inú ẹ̀jẹ̀ rẹ máa ń gòkè. Ìyẹn jẹ́ ohun tó wọ́pọ̀, tí a sì ń retí. Fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ ènìyàn, ó máa ń gòkè, ó dé góńgó rẹ̀ ní nǹkan bí ìṣẹ́jú 30 sí 90 lẹ́yìn náà, lẹ́yìn náà ló sì máa ń sọ̀ kalẹ̀. Ìrìn pẹ̀lẹ́ ní àkókò yẹn máa ń mú góńgó náà rọ̀. Àwọn iṣan rẹ tó ń ṣiṣẹ́ ń fa glukose láti inú ẹ̀jẹ̀ rẹ láti fún ìmúdàrá ní agbára, nítorí náà ìgòkè lẹ́yìn oúnjẹ máa ń kéré, ó sì rọrùn fún ara rẹ.

Ìwádìí níhìn-ín yani lẹ́nu lóòótọ́. Ìwádìí kan ní ọdún 2025 tí a tẹ̀ jáde nínú Scientific Reports mú àwọn ènìyàn rìn fún ìṣẹ́jú mẹ́wàá péré lẹ́yìn tí wọ́n mu glukose. Ní ìfiwéra pẹ̀lú ìjókòó, ìrìn kúkúrú náà mú ṣúgà ẹ̀jẹ̀ wọn tó ga jù sọ̀ kalẹ̀ láti nǹkan bí 182 sí 164 mg/dL, glukose wọn lápapọ̀ sì sọ̀ kalẹ̀ láti nǹkan bí 136 sí 128. Àwọn tó rìn kàn ní ìlà tó rọ̀ sílẹ̀, tó sì kéré.

Ohun tó yà àwọn olùwádìí lẹ́nu ni àkókò. Ìrìn ìṣẹ́jú mẹ́wàá kúkúrú náà, tí a ṣe lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀, ṣiṣẹ́ ní nǹkan bí ìrìn ìṣẹ́jú 30 tó gùn jù tí a ṣe lẹ́yìn náà. Ẹ̀kọ́ náà ni pé rírìn ní kété lẹ́yìn tí o bá jẹun ṣe pàtàkì ju rírìn fún àkókò tó gùn lọ.

O kò nílò púpọ̀

Ibi tó dára jù ún dà bí ẹni pé ó wà ní nǹkan bí ìṣẹ́jú mẹ́wàá sí mẹ́ẹ̀ẹ́dógún, o kò sì níláti tẹ ìyára rẹ. Èyí jẹ́ ìrìn tó rọrùn, tí a lè sọ̀rọ̀ nígbà rẹ̀, kì í ṣe eré ìdárayá. Michigan State University Extension ṣàkíyèsí pé o lè pín iṣẹ́ ìmúdàrá ọjọ́ kan sí àwọn ẹ̀ka kékeré bíi yìí, ó sì ṣì kà sí ara ìmúdàrá tí ara rẹ nílò.

Èyí ṣe pàtàkì ní pàtàkì láti mọ̀ bí o bá ní àìsàn ṣúgà tó ń bọ̀ (prediabetes) tàbí tí o bá ń ṣiṣẹ́ láti darí àìsàn ṣúgà oríṣi 2. Ìrìn kúkúrú lẹ́yìn oúnjẹ lè dín àwọn ìgòkè ṣúgà lẹ́yìn oúnjẹ kù lọ́nà tó nítumọ̀, ó sì lè ṣe àtìlẹ́yìn fún ṣúgà ẹ̀jẹ̀ tó dúró ṣinṣin pẹ̀lú àkókò. Bí ìyẹn bá jẹ́ ìwọ, ó jẹ́ ohun rere láti dárúkọ rẹ̀ fún dókítà rẹ, tó lè ràn ọ́ lọ́wọ́ láti fi sínú ìṣètò rẹ lápapọ̀.

Kì í sì í ṣe nípa glukose nìkan. Ìrìn lẹ́yìn oúnjẹ alẹ́ lè mú ìmọ̀lára wíwúwo àti ọ̀lẹ yẹn rọ̀, ó lè ran ètò ìjẹun lọ́wọ́ láti dúró, ó sì lè fún ọkàn rẹ ní ìsinmi pẹ̀lẹ́. Fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ ènìyàn, ìrìn lẹ́yìn oúnjẹ máa ń di apá tó tutù jù nínú ọjọ́. Oúnjẹ ti tán, iṣẹ́ lè dúró, kò sì sí ohun mìíràn láti ṣe àfi láti ṣílọ àti láti mí.

Bí o ṣe lè mú kó dúró

Ìṣesí náà rọrùn. Rírántí láti ṣe é ni apá tó nira. Àwọn nǹkan díẹ̀ ń ṣe ìrànlọ́wọ́.

  • So ó mọ́ oúnjẹ fúnra rẹ̀. "Lẹ́yìn tí mo bá jẹun, mo máa rìn" rọrùn láti mú jù àwọn ìpinnu àìṣòótọ́ láti ṣe eré ìdárayá púpọ̀ sí i.
  • Fi bàtà ìrìn sí ẹ̀bá ìlẹ̀kùn kí kò bá sí ohunkóhun láàrín ìwọ àti ọ̀nà.
  • So ó pọ̀ pẹ̀lú ẹgbẹ́ nígbà tí o bá lè: ọkọ tàbí aya, ọ̀rẹ́, ìpè fóònù tí o ń gbà lórí ẹsẹ̀ rẹ.
  • Jẹ́ kí ó kéré. Kódà ìṣẹ́jú márùn-ún tọ́ sí ṣíṣe. Góńgó ni ìtẹ̀síwájú, kì í ṣe ìjìnnà.
  • Nígbà tí ojú ọjọ́ bá yí pa dà, rìn nínú ilé. Yí ká ilé, gòkè kí o sọ̀ kalẹ̀ lórí àtẹ̀gùn, gígùn ọ̀dẹ̀dẹ̀ ọ́fíìsì.

Ọ̀rọ̀ ìṣọ́ra kan: ìrìn pẹ̀lẹ́ lẹ́yìn jíjẹun jẹ́ àìléwu àti pẹ̀lẹ́ fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ ènìyàn. Bí o bá ní àìsàn kan, ìṣòro ìdúró déédéé, tàbí tí o ń bọ́ lọ́wọ́ ìpalára tàbí iṣẹ́ abẹ, bi dókítà rẹ léèrè irú ìmúdàrá tó tọ́ fún ọ, kí o sì bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lẹ́. Tẹ́tí sí ara rẹ kí o sì dín kù bí ohunkóhun bá ń dùn ọ́.

Òpọ̀ àwọn ìṣesí ìlera tó dára máa ń béèrè púpọ̀ lọ́wọ́ rẹ ní àkọ́kọ́. Èyí kì í fẹ́rẹ̀ béèrè ohunkóhun. Ìṣẹ́jú mẹ́wàá, lẹ́yìn oúnjẹ tí o ti fẹ́ jẹ lọ́nàkọnà. Ó jẹ́ ìyípadà tó ṣọ̀wọ́n tí ẹ̀rí tòótọ́ ṣe àtìlẹ́yìn fún, tó sì rọrùn láti ṣe lọ́nà tó tutù. Lálẹ́ yìí, lẹ́yìn oúnjẹ alẹ́, o kàn lè jáde sí òde kí o sì wádìí.

Àwọn orísun

Kí o tó lọ: ọ̀rọ̀ kan nípa ìtọ́jú.

KEEP CALM ń pèsè àwọn ohun èlò ìrànlọ́wọ́-ara-ẹni ọ̀fẹ́ fún ẹ̀kọ́. Èyí kì í ṣe ìmọ̀ràn ìṣègùn, àyẹ̀wò àìsàn, tàbí ìtọ́jú ọpọlọ, bẹ́ẹ̀ ni kì í ṣe àrọ́pò ìtọ́jú akọ́ṣẹ́mọṣẹ́. Tí ohun kan níhìn-ín bá dà bíi ohun tó ju másùnmáwo ojoojúmọ́ lọ, ìkànsí akọ́ṣẹ́mọṣẹ́ jẹ́ ìṣísẹ̀ tí ó lágbára, tí ó sì bọ́gbọ́n mu.

If you are in crisis or thinking about harming yourself, you are not alone. In the US, call or text 988 (Suicide & Crisis Lifeline, 24/7), text HOME to 741741 (Crisis Text Line), or call 911 in an emergency.