Àwọn ìmọ̀ràn kíákíá
- A brisk daily walk genuinely protects your heart and mood.
- Forget 10,000; benefits begin at far lower step counts.
- Take a short walk after meals to steady your blood sugar.
Ẹ̀gàn jẹ́ẹ́ kan wà tó yí ìrìn ká. Àwọn ènìyàn máa ń sọ̀rọ̀ nípa rẹ̀ bí wọ́n ṣe ń sọ̀rọ̀ nípa omi tí a ń mu pẹ̀lú oúnjẹ, ó dáa, kò léwu, kì í ṣe ohun pàtàkì náà. Ohun pàtàkì náà yẹ kí ó jẹ́ òógùn àti ìwúwo-irin àti ìlù ọkàn tó ń bà ọ́ lẹ́rù díẹ̀.
Ìrìn kò ní ìdàrúdàpọ̀ yẹn kankan, ìdí gan-an nìyẹn tó fi ń ṣiṣẹ́. Ọ̀fẹ́ ni. Kò nílò ohun èlò, kò nílò ọmọ-ẹgbẹ́, kò nílò ọgbọ́n tí o ní láti kọ́. O ti mọ̀ ọ́n. O lè ṣe é nígbà tí o bá ti rẹ̀, ṣe é nínú aṣọ lásán, ṣe é ní ọjọ́ búburú nígbà tí kò sí ohun mìíràn tó dà bí ohun tó ṣeé ṣe. Ìmọ̀-ìjìnlẹ̀ nípa ohun tó ń ṣe fún ara rẹ àti ìṣesí rẹ sì ṣe kàyéfì ní tòótọ́ bí o bá wò ó tààrà.
Ẹ jẹ́ kí a fún ìrìn ní ohun tó tọ́ sí.
Ohun Tí Ìrìn Déédéé Ń Ṣe Fún Ara Rẹ
Bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú ọkàn. Ìrìn tó yára, tó sì ń wáyé déédéé ń ràn ọ́ lọ́wọ́ láti dín LDL kù (cholesterol tí o fẹ́ kí ó kéré), ń ràn ọ́ lọ́wọ́ láti ṣàkóso ìfúnpá-ẹ̀jẹ̀, bí àkókò sì ṣe ń lọ ó ń mú kí ọkàn ṣiṣẹ́ dáadáa sí i, ó ń dín ìlù ọkàn rẹ nígbà ìsinmi kù. Cleveland Clinic ṣàkíyèsí pé àwọn tó ń rìn déédéé sábà máa ń ní ìkọlù ọkàn àti sítírọ́kù tó dín kù. Èyí kì í ṣe ipa kékeré. Ó jẹ́ irú ààbò tí àwọn ènìyàn ń lépa pẹ̀lú àwọn ètò tó le gan-an, tí kò sì lè fara dà á pẹ́.
Ṣúgà inú ẹ̀jẹ̀ tún ń dáhùn. Ìrìn kúkúrú lẹ́yìn oúnjẹ, kódà ìṣẹ́jú díẹ̀ péré, ń ràn ọ́ lọ́wọ́ láti dín ìgòkè ojijì ti ṣúgà inú ẹ̀jẹ̀ tí oúnjẹ ń mú wá kù. Fún ẹnikẹ́ni tó ń ṣọ́ glucose rẹ̀, àṣà kékeré yẹn máa ń so èso ní iye tó dúró ṣinṣin sí i. Ìyàrá sì dà bí ohun tó ṣe pàtàkì níbí: Harvard Health ti ròyìn pé sísọ ìrìn di yára láti ìrìn ìtura sí ìrìn kánkán ní ìsopọ̀ pẹ̀lú ewu tó dín kù ní pàtàkì láti ní àrùn àtọ̀gbẹ irú kejì (type 2 diabetes).
Ohun tún wà sí i, ó sì jẹ́ àwọn ohun tí kò dán tí ó ń ṣe àgbékalẹ̀ ọjọ́ ogbó rere jẹ́ẹ́. Ìrìn máa ń mú kí àwọn oríkèé rẹ máa yọ̀ dáadáa tí ó sì ń fún wọn ní ẹrù lọ́nà tútù tó ń ràn wọ́n lọ́wọ́ láti máa lọ. Ó máa ń fi ìdààmú tó tó sórí egungun láti ràn ọ́ lọ́wọ́ láti fa ìdín-egungun-kù tó ń bá ọjọ́ ogbó wá lọ́ra. Ó máa ń tì ètò-ààbò-ara rẹ. Ó sábà máa ń mú kí ìjìnlẹ̀ àti dídára oorun rẹ sunwọ̀n sí i. Kò sí ọ̀kan nínú ìwọ̀nyí tó tóbi ní ọjọ́ kan. Bí wọ́n bá kójọpọ̀ fún ọ̀pọ̀ ọdún, wọ́n ni ìyàtọ̀ láàrin ara tó fara dúró àti èyí tí kò fara dúró.
O Kò Nílò Ìṣísẹ̀ 10,000
Àfojúsùn ìṣísẹ̀-10,000 tó wà nínú gbogbo ẹ̀rọ-ìtọpa-ìdárayá ní ìpìlẹ̀ tó fúyẹ́ lọ́nà tó yani lẹ́nu. Ó pa dà sí gbólóhùn-ìpolówó, kì í ṣe ìwádìí. Ìwádìí tó ti dé láti ìgbà náà sì ń tuni nínú fún ẹnikẹ́ni tí kò tíì súnmọ́ nọ́ńbà yẹn rí.
Àwọn ìwádìí ńlá tó ń tọpa àwọn ènìyàn gidi ti rí i pé èrè ìlera láti inú ìrìn máa ń bẹ̀rẹ̀ ní ìsàlẹ̀ ìṣísẹ̀ 10,000 dáadáa ó sì ń gòkè kánkán jù ní ìpẹ̀kun ìsàlẹ̀. Nínú ìtúpalẹ̀ kan tí a fà yọ káàkiri, àwọn tó ń rìn nǹkan bí ìṣísẹ̀ 4,400 lóòjọ́ ní ewu ikú tó dín kù gidigidi ní àkókò ìwádìí náà ju àwọn tí kò fẹ́rẹ̀ẹ́ rìn lọ, èrè náà sì ń tẹ̀síwájú láti gòkè títí dé nǹkan bí ìṣísẹ̀ 7,500, níbi tí ó ti bẹ̀rẹ̀ sí í dọ́gba. Ìwádìí mìíràn tọ́ka sí àwọn èrè tó nítumọ̀ bí o ṣe ń lọ láti iye tó kéré gan-an sí nǹkan bí 8,000.
Ẹ̀kọ́ náà kì í ṣe láti lépa nọ́ńbà idán. Ó jẹ́ pé lílọ láti díẹ̀ sí díẹ̀ sí i ni ó ṣe pàtàkì jù. Bí o bá ń rìn ìṣísẹ̀ 3,000 lóòjọ́ lọ́wọ́lọ́wọ́, dídé ìṣísẹ̀ 5,000 ṣe pàtàkì sí ìlera rẹ ju kí ẹni tó ń rìn ìṣísẹ̀ 10,000 déédéé fi ẹgbẹ̀rún mìíràn kún un lọ. Ìsàlẹ̀ ìdábùú náà ni ibi tí wúrà wà.
Bí o ṣe yára tó sì kò ṣe pàtàkì tó bí àwọn ènìyàn ṣe ń bẹ̀rù rẹ̀. Àpapọ̀ ìṣíkiri jákèjádò ọjọ́ ló ń kà. Ìyàrá tó pọ̀ máa ń fi ohun kan kún un, ṣùgbọ́n o kò ní láti sáré. O kàn ní láti rìn, kí o sì máa rìn déédéé.
Ohun Tí Ìrìn Ń Ṣe Fún Ọkàn Rẹ
Èyí ni apá tó mú wa padà sí ìdí tí ìgbésí ayé ìtura àti ara tó ń ṣíkiri fi jọra. Ìrìn jẹ́ ọ̀kan lára àwọn ohun tó rọrùn jù tó ń ṣàkóso ìṣesí tí a ní. Ó ń gbé ìlù ọkàn sókè débi tó tó, ó ń tú kẹ́míkà rere ara fúnra rẹ̀ sílẹ̀, ó sì ń mú ìpele másùnmáwo sọ̀ kalẹ̀. Cleveland Clinic ṣàpèjúwe rẹ̀ ní gbangba: ó ń gbé ìlù ọkàn rẹ sókè ó sì ń dín másùnmáwo rẹ kù lẹ́ẹ̀kan náà.
Ohun kan pàtó tún wà nípa ìrìn, jù èrè gbogbogbòò ti eré ìdárayá lọ. Ìyàrá tó dúró ṣinṣin, tó sì ní ìlù, dà bí ohun tó ń mú ọkàn tó ń rú balẹ̀. Ìṣòro tí o ti ń fọ́ lulẹ̀ lórí tábìlì iṣẹ́ rẹ sábà máa ń tú ìdìmú rẹ̀ sílẹ̀ nígbà tí o bá ti wà lóde tí o sì ń rìn. Àníyàn kò ní ohun púpọ̀ tó máa jẹ nígbà tí ara rẹ bá ń ṣiṣẹ́ tí ojú rẹ sì ń wo ohun mìíràn yàtọ̀ sí àwòrán-ẹ̀rọ. Ọ̀pọ̀ ènìyàn ló rí i pé ìrìn ni ibi tí ìrònú tó ṣe kedere jù wọn ti ń ṣẹlẹ̀, àti ibi tí ìdààmú ọjọ́ ti ń tú kúrò lórí èjìká wọn níkẹyìn.
Rìn lóde o sì fi èrè kejì lékè: ìmọ́lẹ̀ ọ̀sán àti àyíká tútù ni ipa ìtura tiwọn fúnra wọn. O kò nílò igbó. Òpópó tó ní àwọn igi lẹ́gbẹ̀ẹ́, ìyíká ọgbà-ìṣeré, ọ̀nà gígùn dé ilé, èyíkéyìí lára wọn ń ṣèrànwọ́.
Mímú Kó Dúró Ṣinṣin
Ọgbọ́n tó wà pẹ̀lú ìrìn kì í ṣe agbára. Ó jẹ́ mímú kí ó ṣẹlẹ̀ ní àwọn ọjọ́ tí o kò bá fẹ́ ẹ. Àwọn nǹkan díẹ̀ ń ṣèrànwọ́:
- Dè é mọ́ ohun tí o ti ń ṣe. Ìrìn lẹ́sẹ̀kan lẹ́yìn oúnjẹ ọ̀sán, tàbí ìṣẹ́jú tí o bá dé ilé, tàbí nígbà tí kọ́fíì bá ń hó. Dídè é mọ́ àṣà tó ti wà túmọ̀ sí pé o kò ní láti ṣèpinnu nígbàkúgbà.
- Jẹ́ kí ó dùn, kì í ṣe kí ó jẹ́ ojúṣe. Mú podcast, ìwé-ìgbọ́ọ̀rọ̀, orin, tàbí ọ̀rẹ́ kan tí o ń gbádùn ilé-ẹgbẹ́ rẹ̀. Ìrìn tí o ń fojú sọ́nà fún ni ìrìn tí o máa tún ṣe.
- Rẹ ọ̀pá-ìdiwọ̀n sílẹ̀ ní àwọn ọjọ́ búburú. Ìṣẹ́jú márùn-ún ń kà. Yíká adúgbò ń kà. Àfojúsùn ní ọjọ́ tó le ni kìkì kí o má fọ́ ẹ̀wọ̀n náà, kì í ṣe láti dé àmì kan.
- Jẹ́ kí ó yára nígbà tí o bá lè ṣe é. Fojúsun ìyàrá kan níbi tí o lè sọ̀rọ̀ ṣùgbọ́n tí o kò lè kọrin. Ní àwọn ọjọ́ tí ìyẹn bá pọ̀ jù, rọra. Ìrìn lọ́ra ṣì borí àga-ìtẹ́rọ.
- Bá ẹnì kan rìn, nígbà mìíràn. Ilé-ẹgbẹ́ máa ń sọ eré ìdárayá di ìsopọ̀, ìsopọ̀ sì jẹ́ oríṣi oògùn tirẹ̀ fún ọkàn tó ń jìjàkadì.
O kò ní láti yí gbogbo ọ̀sẹ̀ rẹ padà. Wá ìṣẹ́jú 20 tó ti wà ní òmìnira nínú ọjọ́ rẹ kí o sì fi ìrìn sí i. Lẹ́yìn náà ṣe é lẹ́ẹ̀kan sí i lọ́la.
Àkíyèsí Kan Nípa Bíbẹ̀rẹ̀ àti Nípa Àwọn Ààlà Rẹ
Ìrìn fẹ́rẹ̀ẹ́ jẹ́ èyí tó láìséwu jù nínú eré ìdárayá, èyí sì jẹ́ ara ẹwà rẹ̀. Síbẹ̀, bí o bá ní àìsàn ọkàn tàbí ẹ̀dọ̀fóró, ìṣòro oríkèé, ìṣòro ìdọ́gba, tàbí bí o kò bá tíì ṣíkiri fún ìgbà pípẹ́, ó tọ́ láti bá dókítà rẹ sọ̀rọ̀ kíákíá kí o tó gbé ìyàrá tàbí ìjìnnà sókè, kí ètò náà bàa bá ara rẹ mu. Bí o bá ní ìrora àyà, ìkúrú-èémí tí kì í ṣe àbùdá, òyì orí, tàbí ìrora oríkèé tó gún, dúró kí o sì lọ ṣàyẹ̀wò rẹ̀.
Bẹ̀rẹ̀ ní kúkúrú àti lọ́ra ju bí o ṣe rò pé o nílò lọ. Fi díẹ̀ kún un lọ́sọ̀ọ̀sẹ̀. Bàtà rere ń ṣèrànwọ́ ju bí àwọn ènìyàn ṣe ń retí lọ, pàápàá bí o bá máa ń rìn lórí pátákò líle.
Ìrìn kò ní béèrè púpọ̀ lọ́wọ́ rẹ. Ìyẹn ni gbogbo kókó náà. Eré ìdárayá tó le jù tí o máa fi sílẹ̀ ń ṣe díẹ̀ fún ìlera rẹ àti ìfọkànbalẹ̀ rẹ ju èyí tó rọrùn tí o ṣì máa ń ṣe ní ọdún kan síwájú lọ. Ìrìn ni èyí tó rọrùn. Di bàtà rẹ.
Àwọn Orísun
- Cleveland Clinic, Sole Searching: Learn About the Health Benefits of Walking
- National Institutes of Health, How many steps for better health?
- Harvard Health, Will walking faster reduce your diabetes risk?
- National Institutes of Health, Number of steps per day more important than step intensity